Základní informace úvodem
Slumy bychom mohli definovat jako oblasti v rámci městského areálu s podřadnou úrovní bydlení, ve kterých se místní obyvatelé potýkají s nedostatečným zajištěním veřejných služeb (špatná infrastruktura, často neexistující kanalizace, …) (Gregory a kol. 2009).
Termín slum byl poprvé použit ve Velké Británii na počátku 19. století (Gregory a kol. 2009), avšak v té době ještě nikdo neměl ani nejmenší tušení, že by slumů mělo do budoucna tak rapidně přibývat. Tento rychlý nárůst počtu slumů po celém světě je samozřejmě primárně spjat s rostoucí populací na naší planetě. Zatímco dříve byla velká města výhradně na území Evropy či Severní Ameriky, ve druhé polovině 20. století se tato skutečnost začala velice rychle měnit. V polovině minulého století byla nejlidnatějším městem zemí třetího světa Šanghaj s 5,3 miliony obyvatel; k roku 2004 již bylo napříč zeměmi třetího světa 18 měst s populací přesahující hranici 10 milionů (Davis 2006).
Ve státech Asie, Afriky nebo Latinské Ameriky není ve většině oblastí ekonomika natolik vyspělá, aby se zde i přes rychlé zvyšování počtu obyvatel zachoval pro všechny přijatelný životní standard. Právě z tohoto důvodu začaly vznikat čtvrti měst, které se svým vzhledem a infrastrukturou významně odlišují od vyspělejších částí daných metropolí.
Nepředstavitelná hustota zalidnění
Hodnoty hustoty zalidnění v některých slumech jsou pro občana České republiky naprosto neuvěřitelné. Například v jednom z největších slumů světa na území indického velkoměsta Bombaje žije přibližně milion obyvatel na jedné čtvereční míli (Michaels 2011), což je synonymem pro výpověď, že na jednu osobu, která obývá tento slum, připadá 2,5 čtverečního metru. Pokud ještě zůstanu v Asii a posunul bych se mírně na východ do Bangladéše, kde je hlavním městem Dháka, rozdíl nebude nijak výrazný. V Dháce má jedinec obývající jeden z místních slumů v průměru asi 2x2 metry životního prostoru (Islam a kol. 2006), což je sice o trochu více, ale stále hrozivě malá hodnota. Navíc bych měl ještě dodat, že ve slumech nenajdete žádné patrové domy, které by hustotu zalidnění zkreslovaly. Obyvatelé slumů jsou rádi za jakýkoliv přístřešek, kde by se schovali a přečkali do dalšího dne.
Slumy ve světě
Vůbec největší slumy se ovšem nenacházejí ani v Jižní Asii ani v Africe, jak byste si možná mohli myslet. Pět nejlidnatějších slumových jednotek lze nalézt ve čtyřech různých hlavních městech států Latinské Ameriky a to v Mexiko City, Bogotě, Limě a Caracasu (Davis 2006). Jste překvapeni, že se jedná právě o tato města? Krásná města s bohatou historií a kulturou? Centra zahraničního cestovního ruchu? V médiích vám mnohem raději i častěji ukazují skvostnou místní architekturu a nesčetné turistické zajímavosti, ale o skutečnosti, že více než polovina obyvatel těchto velkoměst žije ve slumech, se příliš nezmiňují.
Mapa 1. Největší slumy světa
zdroj: https://alfinnextlevel.files.wordpress.com/2014/10/largest_slums.png
Na světě existuje přibližně 200.000 slumů, přičemž jejich největší počet je v Africe, kde mimo jiné leží dva státy s největším podílem obyvatel žijících v částech měst, jež by se klasifikovaly jako slumy – Čad a Etiopie, kde tento podíl dosahuje hodnot přes 99 % (Davis 2006). V těchto, ale i dalších zemích třetího světa se obyvatelé slumů potýkají s mnoha problémy, mezi které nepatří jen vysoká hustota zalidnění a špatná infrastruktura.
Mapa 2. Podíl městského obyvatelstva žijícího ve slumech ve státech světa
zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Slum#/media/File:Urban_population_living_in_slums.png
Problémy spjaté s životem ve slumu; existuje pomoc?
Jedním z největších problémů, který je bezpochyby i život ohrožující, je nedostatek pitné vody. Roku 2000 neměla takřka polovina lidí v afrických slumech přístup k čisté a pitné vodě (Ramin 2009). Tento fakt spolu nese mnoho dalších vážných problémů. Spolu s naprosto nevyhovujícími hygienickými podmínkami má nedostatek pitné vody za následek to, že nejrůznější nemoci jsou zde v podstatě na denním pořádku. S tím úzce souvisí i velmi nízká naděje dožití obyvatel slumů, která v některých částech světa nepřesahuje v průměru 45 let (Ramin 2009).
Závěrem se nabízí velmi komplikovaná otázka s nejasnou odpovědí: Může se životní situace ve slumech nějak zásadně zlepšit? Také by nás zcela jistě zajímalo, jaké jsou ohledně slumů vyhlídky do budoucna. Bude obyvatel slumů stále přibývat? Celosvětově žije ve slumech přibližně miliarda lidí (Ramin 2009) a podle prognózy Organizace spojených národů by se tato hodnota měla v následujících 30 letech (tj. k roku 2045) zdvojnásobit.
Vraťme se však k první otázce. Obyvatelé slumů si sami sobě příliš pomoci nemohou. Nemají finanční prostředky pro lepší život. Většina z nich nemá žádné stálejší zaměstnání. Rodiče si nemohou dovolit, aby jejich děti chodily do školy. Bez vzdělání je poté nikdo nebude chtít zaměstnat. Opravdu není jednoduché se jakkoliv odpoutat od tohoto koloběhu. Jediným řešením tedy zůstává vnější pomoc. Může se jednat o pomoc neziskových organizací, ale ještě mnohem efektivnější se ukázala hospodářská expanze státu, ve kterém není situace pro většinu obyvatel nijak příznivá.
Příkladem takového hospodářského růstu země, jenž by pomohl milionům občanů k lepšímu životu, bylo přijetí ekonomické liberalizace indickou vládou roku 1991. V mnoha indických slumech tak od tohoto roku dochází k zlepšování životních podmínek a téměř nikdo zde již podle oficiálních měřítek není považován za chudého. Obyvatelé místních slumů se „stali součástí nejúžasnějšího příběhu o úspěchu v historii moderního tržního kapitalismu, příběhu, který se dosud odehrává“ (Boo 2014). Můžeme tedy jen doufat, že případů, jako je tento, bude v budoucnu mnohem více.
Seznam použité literatury
BOO, K. (2014): Krásné zítřky: život, smrt a naděje v indickém slumu. Ikar, Praha.
DAVIS, M. (2006): Planet of slums. Verso, London.
GREGORY, D., JOHNSTON, R., PRATT, G., (2009): Dictionary of Human Geography (5th Edition). Wiley-Blackwell, Oxford.
ISLAM, N., MAHBUB, A., NAZEM, N.I., ANGELES, G., LANCE, P. (2006): Slums of Urban Bangladesh: Mapping and Census, 2005. Centre for Urban Studies, Dhaka.
MICHAELS, C. (2011): My Passport to India – day 2, http://mypassporttoindia.org/day-2/ (11. 3. 2017).
RAMIN, B. (2009): Slums, climate change and human health in sub-Saharan Africa. Bulletin of the World Health Organization, 87, 1, 886-887.
autor: Radek Pileček