Úvodem
Představit si, či se spíše pokusit představit si, vyspělou, nebo jen dospívající civilizaci, bez stále se rozšiřujících měst, by bylo značně obtížné - růst měst a městské populace je tak klíčovým elementem rozvoje, jeho symbolem i důsledkem, že kdybychom jej v určité etapě jeho dosavadního růstu, byť jen pomyslně, zastavili, současný stav světa by přestal dávat v mnohých aspektech smysl. Za klíčovou příčinu většiny problémů, které se s městy pojí, by se dala označit koncentrace - tedy koncentrace lidí, lidských zásahů a působení. Ať už budeme sledovat geografický, sociální, ekonomický, či kulturní rozměr urbanizace, nelze přehlédnout výhružné otazníky, které s sebou rozrůstání měst a populace přináší. Ač je nemožné postihnout veškeré nabízející se otázky a oblasti, natož jejich odlišnosti v jednotlivých částech světa, předložme rámce, pro přehlednost alespoň naoko uzavřené určitým rozčleněním, do kterých bude možno postupně dokreslovat detaily specifických problémů měst, nebo spíše problémů urbanizace obecněji.
Zdraví obyvatel měst a znečištění
Dopady městského prostředí na zdraví bychom v zásadě mohli rozdělit do tří kategorií, které spolu však úzce souvisí - dopady samotného prostředí (znečištění ovzduší, kvalita a dostupnost vody, zvukové znečištění, přírodní podmínky..), dopady životního stylu obyvatel a sociálních podmínek a ohrožení cizím zaviněním (kam můžeme zařadit nehody a násilné činy). (WHO, 2010b)
Z problémů týkajících se zejména měst třetího světa, které je třeba zmínit, je přístup k pitné vodě - dle Světové Banky nemá 170 milionů obyvatel měst rozvojových zemí dobrý přístup k pitné vodě - v Jakartě jej má například pouze 40%, ale situace je v některých městech i horší - problémem je zejména užívání kontaminované vody a šíření průjmových onemocnění. Nedostatečná zdravotní péče a přístup k ní, je hned za ním. Zde se navíc obzvláště zásadně vynořuje problém přelidnění a nedostatečné ventilace, což tvoří ideální podmínky pro šíření infekcí dýchacího systému. Nemoci dýchacího systému taktéž značně zasahují do pracovní produktivity, některá města přicházejí o desítky milionů pracovních dní. (Drakakis-Smith, 2000)
Dle statistik WHO, je okolo 1,5 miliardy obyvatel měst vystaveno působení ovzduší, které je znečištěno nad maximální doporučenou úroveň a následkem míry znečištění ovzduší zapříčiněného městy zemře 1,2 milionů lidí každý rok. V roce 2016 WHO uvádí, že 80% měst, které sleduje, překračují limit znečištění ovzduší. Doprava, zejména pak vlastnictví automobilů, spalování paliv, produkce elektřiny, průmysl - vše může přispívat k umělému zhoršení vzduchu ve městech - mezi rozvojovými zeměmi vede Mexiko. (Drakakis-Smith, 2000) Příčinou úmrtí jsou zejména s tímto problémem související kardiovaskulární onemocnění a již zmíněné onemocnění dýchacího systému, které se nevyhnou ani rozvinutým zemím. Alarmující je pak případ tuberkulózy, jejíž incidence je ve větších městech značně zvýšena - například v případě New Yorku se jedná o čtyřnásobek celostátního průměru, v Demokratické republice Kongo jsou nemocní tuberkulózou z 83% obyvatelé měst.. (WHO, 2010a)
Zdroj:http://pollutionfreecities.blogspot.cz/2010_11_01_archive.html
Životní styl, jehož nabídku s sebou přináší pobývání ve městech, je však třeba brát neméně na vědomí - sedavý styl života, nedostatek pohybu a nevyvážená strava s sebou přináší riziko obezity se kterou se pojí mnohá další onemocnění, šíření viru HIV/AIDS je taktéž více problémem měst (Godfrey and Julien, 2005), stejně jako chronická onemocnění. Naposled zmiňme spotřebu alkoholu, drog a zejména chudobu, která je pro možná onemocnění skvělým podkladem. (WHO, 2010b)
Dalším problémem, který je spojen s růstem měst a zdravotním stavem obvytelstva jsou městské tepelné ostrovy (tzv. UHI) - měření průměrných teplot v oblasti Malé Asie probíhající mezi lety 1965 a 2006 ukázalo, že průměrná teplota je ve městech vyšší o více než 4°C a zároveň, že v oblasti venkova dlouhodobě nedochází k signifikantnímu nárůstu teplot, zatímco v oblastech měst k dlouhodobému nárůstu teplot dochází, (Ozdemir et al., 2011) což předznamenává problém mnohem větších rozměrů.
Zdroj: http://www.c3headlines.com/global-warming-urban-heat-island-bias/
Za další bezprostředně související se životním stylem a zároveň s problémem životního prostředí je pak možné označit produkci odpadu. Není totiž možné ji odsunout jen jako problém ,,všech a všude“ bez povšimnutí si toho, že urbanizace a ekonomický rozvoj (výše příjmu), jejichž výslekem je zvýšení spotřeby, mají na produkci odpadu značný vliv – obyvatelé měst ho produkují dvakrát tolik, co obyvatelé venkova. (World Bank, 2012)
Chudoba, kriminalita a nezaměstnanost
Ačkoliv by se mohlo zdát, že chudoba, kriminalita a nezaměstnanost jsou tři odlišné věci, je třeba, zejména pak v kontextu měst, brát na vědomí souvislosti, které mezi nimi existují - poukažme nejprve na heterogenitu měst a její prostorový rozměr - existují části měst (jejich míra či zastoupení závisí na konkrétních případech a rozvinutosti země), ve kterých se koncentruje chudé obyvatelstvo, stejně jako naopak existují části, ve kterých se koncentruje bohaté obyvatelstvo.(Knox & Pinch, 2010)
Chudoba ve městech je zejména z tohoto důvodu problémem - uvnitř měst se tvoří oblasti se specifickými podmínkami – zvláštním případem jsou pak slumy, které v sobě potenciálně tyto podmínky zvláště výrazně koncentrují. Důležitým pojmem je tzv. inner city, které je vztahováno jednak k městskému centru, ale zároveň k chudším oblastem. Předložit jednoznačná data o počtu chudých je poněkud problematické – je totiž třeba brát na vědomí jednak rozdílné definice chudoby (a možnost dle nich porovnávat příslušný stav v jednotlivých regionech) dále pak i možné špatné či nedokonalé statistiky, nebo absence samotného přístupu k nim. Pro přiblížení stavu však vezměme ukazatel Multidimenzionální index chudoby (MPI), který se snaží zachytit dimenzi zdraví, vzdělání i životního standardu. Dle statistik UNDESA počet chudých (dle MPI) ve městech nepřevyšuje počet chudých na venkově – naopak, většina chudých je stále mezi obyvateli venkova (viz tabulka níže). Pokud bychom chtěli sledovat změnu v počtu chudých, zjistili bychom, že jak urbálních, tak v rurálních oblastech procento chudých klesá – avšak v rurálních oblastech o něco rychleji, tedy se zdá, že chudoba ve městech je stabilnější. Zde je na místě podotknout, že tento pocit může být způsoben migrací původních (chudých) obyvatelů venkova do měst – tedy ač tato skutečnost není jediným důvodem, je důvodem podstatným ve svých příčinách i důsledcích. (Alkire, Chatterjee, Conconi, Seth. & Vaz, 2014).
Nyní ovšem zpět ke kriminalitě - jak je jistě možné tušit z předchozích náznaků, ve městech existují oblasti, které jsou těmito činy zatíženy více, než oblasti jiné (problémem je zejména dojde-li k exkluzi určité skupiny lidí a oblasti - vznik ghett, vyloučené minority), alespoň určitými typy kriminálních činů - místa nejvíce postižená chudobou, mají největší četnost násilných trestných činů. V porovnání s venkovskými oblastmi je, díky prostředí a možnostem, které v tomto směru město přináší, průměrná kriminalita vyšší. Souvislost s narůstající kriminalitou má i rychlost růstu měst a nižší sociální koherence, která díky tomuto růstu vzniká. (Schmid & Schmid, 1972, Knox & Pitch, 2010)
United States, FBI
Zdroj:http://victimsofcrime.org/docs/default-source/ncvrw2014/urban-rural-crime-statistics-2014.pdf?sfvrsn=2
Nezaměstnanost - Pokud bychom chtěli nahlédnout pod šedá čísla, která značí nezaměstnanost, je velká pravděpodobnost, že většinu nezaměstnaných by tvořily osoby mladé, bez žádaných dovedností, svobodné, příslušníci menšiny. (Nickell, 1980; Buck a Gordon, 1987; Herbert a Smith, 1989) K těmto charkteristikám by se dalo taktéž přidat nízké vzdělání, migrace, ale také malé závislé dítě. (Yao, 2016)
Zdroj: https://www.ers.usda.gov/topics/rural-economy-population/employment-education/rural-employment-and-unemployment/
Vzdělání - je jedním ze základních socioekonomických ukazatelů - jak individuálního postavení, tak úrovně vyspělosti a bohatství země - velké rozdíly mezi urbální a rurální oblastí značí “nevyspělost” venkova, rozdíly mezi vzděláním mužů a žen pak většinou vypovídají o postavení žen ve společnosti.
Zdroj: http://www.un.org/womenwatch/feature/idrw/index-2008.html
Urban sprawl
Urban sprawl neboli ,,sídelní kaše” by se v podstatě dalo zjednodušeně nazvat jako rozrůstání měst do krajiny. O jednoduchý problém se však tak docela nejedná a tento “trend” s sebou přináší na první pohled nepostřehnuté komplikace - nejedná se totiž o pouhé rozšíření, ale také o vznik nového prostředí se specifickými vlastnostmi. Toto uvědomělé vzdalování se od centra města souvisí s rozvojem veřejné dopravy a vlastnictvím automobilů - dostupnost na sebe pak už jen nabaluje další zájemce o tento luxus, čímž se pochopitelně zvyšuje intenzita dopravy z a do měst, a krajina, která města obklopuje, je, kromě samotných městských prvků, které se do ní posunuly, tímto také zasažena . (Richardson & Bae, 2004) Tento fenomén není však zdaleka spojován pouze s dopady na životní prostředí a znečištění - dochází kvůli němu k narušování krajiny a znečištění vod odnášejí i vodní živočichové (Le 2011; Stiffler, 2011; Macionis a Parrillo, 2013) - je také spojován se sociálními a enviromentálně psychologickými jevy - jako s růstem individualismu v Americe a růstem počtu násilných trestných činů. (Morris, 2005) Tak se tedy toto “nevinné” rozrůstání stává uznávaným problémem.
Population growth and the growth of built-up areas (mid 1950s to late 1990s), selected European cities
Zdroj: http://www.eea.europa.eu/data-and-maps/figures/population-growth-and-the-growth-of-built-up-areas-mid-1950s-to-late-1990s-selected-european-cities
Zdroje:
Alkire S., Chatterjee M., Conconi A., Seth S. & Vaz A.(2014). Poverty in Rural and Urban Areas - OPHI | Oxford Poverty ... (n.d.). from http://www.ophi.org.uk/wp-content/uploads/Poverty-in-Rural-and-Urban-Areas-Direct-Comparisons-using-the-Global-MPI-2014.pdf [online]
Drakakis-Smith, D. W. (2000). Third World cities (2 ed.). London: Routledge. s. 90-105.
Euchner, C. C., & McGovern, S. J. (2003). Urban policy reconsidered: dialogues on the problems and prospects of American cities. New York: Routledge. s 40.
Godfrey, R., & Julien, M. (2005). Urbanisation and health. Clinical Medicine, 5(2), 137-141. doi:10.7861/clinmedicine.5-2-137
Herbert, D., & Smith, D. (1989). Social problems and the city. New York: Oxford University Press. s. 236-237.
Knox, P. L., & Pinch, S. (2010). Urban social geography: an introduction. Harlow: Pearson. s. 220-223.
Macionis, J. J., & Parrillo, V. N. (2013). Cities and urban life (6th ed.). Boston: Pearson.
Morris, D. (2005). It's a sprawl world after all. Gabriola Island, BC: New Society .
Ozdemir, H., Unal, A., Kindap, T., Turuncoglu, U., Durmusoglu, Z., & Khan, M. et al. (2011). Quantification of the urban heat island under a changing climate over Anatolian Peninsula. Theoretical And Applied Climatology, 108(1-2), 31-38. http://dx.doi.org/10.1007/s00704-011-0515-8
Richardson, H. W., & Bae, C. C. (2004). Urban sprawl in Western Europe and the United States. Surrey: Ashgate. s 185.
WHO (2010a) Urbanization and health. from http://www.who.int/bulletin/volumes/88/4/10-010410/en/
WHO. (2010b). Why urban health matters. Retrieved from http://www.who.int/world-health-day/2010/media/whd2010background.pdf
World Bank (2012). WHAT A WASTE. From https://siteresources.worldbank.org/INTURBANDEVELOPMENT/Resources/336387-1334852610766/What_a_Waste2012_Final.pdf [online]
Yao, J. (2016). Who is Jobless? A Comparison of Joblessness in Rural and Urban Areas in China. Asian Social Work and Policy Review, 11(1), 40-52. doi:10.1111/aswp.12112
autor: Anežka Karásková